Krev I

5. června 2017 v 19:52 | Jiana
Sebevražda.. občas promítání hlavou této myšlenky, která zraňuje mojí duši a dostávájící ji do určité euforie.
Pocit, že by po smrti, bylo něco, něco co by to moje trápení navždy zníčilo a zavrhlo hluboko pod zem.
Tak, aby ho nikdo nidky nenašel.. ano.. to je ono.

Snaha o sebevraždu je jako myslet jsi, že na mě čeká něco lepšího, nesmysl.. vždy to bude jen horší, hlava.. mám pocit, že se mi roztříští na tisíce malých částeček buněk. Nepomůže ani kafe, které mě vždy uklidní a dostane do stavu klidu.
Je čas.. teď to musím udělat, vzít žiletku do dlaně a nechat promítnout všechny poslední myšlenky, před smrtí, která na mě kouká z rohu, ten roh.. proč od něj nemohu odtrhnout oči, nějaká určitá síla mě svazuje a nutí se tam dívat, bez mrkání.. bez známky jakého jsi života.

Přiložením žiletky k tepně, ano, je to poslední možnost vidět svět živíma očima. Ten pocit, zda existuje ještě jiný život?
Samozdřejmě, že ne.. to jen pro ty sivně, které vše hází na ostatní a nechávají ty lidi, utopit ve své krvi.
Jedno silné říznutí se zavřenýma očima, ucítila jsem silnou bolest a vzápětí ta krásná euforie.. pocit, který nejde popsat, život po životě.
Smrt je tak jemná, ale každý se jí bojí, já ne.
Jsem připravená.

Chci umřít!

další silný řez do tepny, která se silně prořízla a začala neuvěřitelně silně téci, tryskem, který nešel zastavit, ale proč taky, to štěstí které jsem prožívala, tu pomalou smrt zastínilo.
Krev tekla rychle, ležela jsem na zemi a pila svojí krev, která se ronila, jako déšť, padající na zem asfaltu.

Poslední moment, kdy jsem viděla svojí smrt..
Bolest, začala být nesnesitelná.. šilenost, ale už bylo pozdě..
Nechci zemřít..

Nastala smrt.. viděla jsem stíny, ale nic víc.. světlo na konci tunelu a pocit, opouštění mého těla.

Smrt je tak krásná..

(Smyšlený příběh)
Autorka: Jiana Coulghtová
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama